Stlačený vzduch v provozu často vypadá jako běžné pomocné médium. Je tu kompresor, rozvod, hadice, rychlospojka, ofukovací pistole, pneumatický válec nebo nářadí. Jenže za každým proudem vzduchu stojí elektřina, úprava vzduchu, tlakové ztráty a netěsnosti, které se často začnou řešit až ve chvíli, kdy je účet za energii zbytečně vysoký.
Firma neplatí za samotný vzduch. Platí za jeho stlačení, vysušení, filtraci, dopravu rozvodem a udržení potřebného tlaku. A také za každý únik, otevřenou větev rozvodu nebo ofuk, který běží jen proto, že je to pohodlné.
Proč je stlačený vzduch drahé médium?
Kompresor převádí elektrickou energii na stlačený vzduch, ale velká část energie se změní na teplo. Další ztráty vznikají na filtrech, sušičce, armaturách, potrubí, tlakových ztrátách a netěsnostech. Na konci rozvodu je vzduch připravený k použití, ale jeho výroba je výrazně dražší, než napovídá jednoduché fouknutí pistolí.
Náklad proto nevzniká jen v kompresoru. Tvoří ho celý systém: kompresorovna, úprava vzduchu, provozní tlak, délka a stav rozvodu, spotřebiče a způsob používání na pracovištích.
Největší chyba je brát stlačený vzduch jako bezplatnou věc, která je prostě „po ruce“. Když se používá na čištění, chlazení, sušení a profukování bez kontroly, náklady rostou potichu a dlouho nejsou vidět.
Kde obvykle vznikají největší ztráty?
Ve většině provozů nejde o jednu velkou poruchu. Častější jsou drobné, opakované ztráty na mnoha místech rozvodu.
| Zdroj nákladů | Co se děje | Co zkontrolovat nejdřív |
|---|---|---|
| Netěsnosti | kompresor vyrábí vzduch, který neodvádí žádnou práci | rychlospojky, hadice, ventily, odvaděče kondenzátu, staré odbočky |
| Příliš vysoký tlak | celý systém pracuje dráž, často kvůli jednomu problematickému místu | skutečné požadavky strojů, tlak na konci rozvodu, tlakové ztráty |
| Ofuky | vzduch se používá k čištění, sušení nebo chlazení | vhodnou trysku, dmychadlo, odsávání nebo mechanické řešení |
| Provoz mimo směnu | kompresor udržuje tlak i při odstavené výrobě | noci, víkendy, prázdné části haly, nezavřené ventily |
| Rozvod bez zón | pod tlakem je celá síť, i když pracuje jen část provozu | možnost rozdělení rozvodu na sekce a uzavírání nevyužitých větví |
| Filtry a sušičky | roste tlaková ztráta a kompresor musí pracovat s vyšším tlakem | servisní stav, zanesené filtry, diferenční tlak, teplotu v kompresorovně |
Netěsnost často nevypadá vážně. Je slyšet slabé syčení, stroj běží dál a výroba stojí. Kompresor ale častěji spíná nebo běží delší dobu, aby ztracený objem doplnil. Výsledek je jednoduchý: platí se za vzduch, který nikde nepomohl.
Podobné je to s tlakem. Pokud jeden spotřebič potřebuje vyšší tlak, nemusí být správné zvednout nastavení pro celou síť. Někdy je levnější odstranit lokální problém v přívodu k jednomu stroji než dlouhodobě provozovat celý rozvod na vyšším tlaku.
Jak rychle poznat, že systém stojí zbytečně moc?
Jednoduchý test je sledování kompresoru po skončení výroby. Pokud hala stojí a kompresor dál dotlakovává síť, někde uniká vzduch nebo zůstává pod tlakem část rozvodu, která ho nepotřebuje.
Druhý krok je projít pracoviště a najít místa, kde se vzduch používá spíš ze zvyku než z technické nutnosti. Typicky jde o ofukování dílů, čištění pracovních stolů, chlazení, otevřené trysky, staré odbočky a nepoužívané přípojky.
Třetí věc je tlak. Je dobré porovnat, jaký tlak opravdu potřebují stroje, s tím, jaký tlak je nastavený v kompresorovně. Nastavení zvýšené kdysi „pro jistotu“ může zbytečně zvyšovat spotřebu celé roky.
U větších systémů má smysl měřit průtok, spotřebu elektřiny, tlakové ztráty a provozní režim. Pro formální hodnocení energetické účinnosti systémů stlačeného vzduchu se používá také ČSN EN ISO 11011. V běžném provozu ale často stačí začít jednoduše: zjistit, kdy se vzduch spotřebovává, kde uniká a proč je tlak nastaven právě takto.
Co udělat jako první?
Nejdřív je rozumné odstranit zjevné úniky. Rychlospojky, hadice, ventily, odvaděče kondenzátu a nepoužívané větve rozvodu často přinesou rychlý výsledek bez velké investice.
Potom je potřeba zkontrolovat, zda musí být celý rozvod stále pod tlakem. Pokud výroba běží po částech, měl by tomu odpovídat i rozvod stlačeného vzduchu. Prázdná část haly nemusí být napájená stejně jako aktivní linka.
Další krok je projít samotné použití vzduchu. Tam, kde slouží jen k ofuku, sušení nebo chlazení, může být vhodnější tryska s nižší spotřebou, dmychadlo, odsávání nebo mechanické řešení. Neplatí to vždy, ale bez kontroly se to nezjistí.
Teprve potom dává smysl řešit nový kompresor, řízení kompresorovny, rekuperaci tepla nebo větší audit. Nový kompresor nevyřeší rozvod s úniky, příliš vysokým tlakem a spotřebiči, které běží zbytečně. Jen bude efektivněji napájet staré ztráty.
Shrnutí
Stlačený vzduch je drahý hlavně proto, že náklady vznikají v celém systému, ne jen v kompresoru. Nejdřív se vyplatí hledat netěsnosti, zbytečně vysoký tlak, provoz mimo směnu, neuzavřené části rozvodu a místa, kde vzduch nahrazuje jednodušší a levnější řešení. Až když je jasné, kam vzduch skutečně mizí, má smysl rozhodovat o modernizaci kompresorovny.
