V technickém listu se objeví označení A1, A2-s1,d0 nebo B-s2,d0. Jinde výrobce napíše „nehořlavý“, „samozhášivý“ nebo „se sníženou hořlavostí“. Na první pohled to vypadá jako několik názvů pro stejnou věc. Ve stavební praxi to ale stejné není.
U stavebních výrobků se dnes běžně pracuje s pojmem třída reakce na oheň. Ta říká, jak se výrobek chová při působení ohně. Není to totéž jako požární odolnost konstrukce, například EI 30 nebo REI 60. Deska, izolace nebo obklad může mít velmi dobrou reakci na oheň, ale sám o sobě ještě nedává celé stěně požární odolnost.
Třída reakce na oheň, nebo starší pojem hořlavost?
V běžné řeči se stále používají výrazy jako hořlavost, nehořlavý materiál nebo samozhášivý výrobek. V projektové a výrobkové dokumentaci je ale rozhodující hlavně klasifikace reakce na oheň podle ČSN EN 13501-1. Právě z ní pocházejí označení A1, A2, B, C, D, E, F a doplňkové klasifikace s1, s2, s3, d0, d1, d2.
Starší pojem stupeň hořlavosti se může objevit ve starých podkladech nebo zvyklostech z praxe. U nových stavebních výrobků je ale bezpečnější číst aktuální eurotřídu reakce na oheň a dokument, ve kterém je deklarována. Ne převádět staré názvy odhadem.
Třída reakce na oheň popisuje, zda výrobek přispívá k rozvoji požáru, kolik vytváří kouře a zda při hoření odkapávají nebo odpadávají hořící částice. Požadavek pro konkrétní stavbu ale určuje projekt požární bezpečnosti, požárně bezpečnostní řešení stavby a příslušné normy požární bezpečnosti staveb.
| Pojem | Co popisuje | Typické označení |
|---|---|---|
| Reakce na oheň | chování výrobku při působení ohně | A1, A2-s1,d0, B-s2,d0 |
| Požární odolnost | dobu, po kterou konstrukce plní funkci při požáru | R 30, EI 60, REI 120 |
| Druh konstrukční části | vliv konstrukce na intenzitu požáru podle české praxe PBS | DP1, DP2, DP3 |
| Střecha vystavená vnějšímu požáru | chování celé střešní skladby při požáru z vnější strany | BROOF(t1), BROOF(t3) |
Rozdíl je podstatný. A2-s1,d0 na technickém listu říká něco o výrobku nebo o konkrétně zkoušeném použití. Neříká automaticky, že celý strop, stěna, fasáda nebo střecha splní požadovanou požární odolnost nebo požadavky na daný typ stavby.
Jak číst třídy A1 až F?
Eurotřídy reakce na oheň řadí stavební výrobky podle toho, jak se podílejí na rozvoji požáru. Nejvyšší třída je A1, nejnižší F. U většiny tříd ale nestačí sledovat jen první písmeno. Důležité jsou i doplňky pro kouř a hořící kapky.
| Třída reakce na oheň | Jak ji chápat |
|---|---|
| A1 | výrobek nepřispívá k rozvoji požáru |
| A2 | velmi omezený příspěvek k rozvoji požáru |
| B | omezený příspěvek k požáru, přísnější než C |
| C | omezený, ale vyšší příspěvek k rozvoji požáru než B |
| D | výraznější příspěvek k rozvoji požáru |
| E | základní splnění požadavků v rámci klasifikace reakce na oheň |
| F | výrobek nesplnil kritéria třídy E nebo není v tomto směru klasifikován podle doloženého rozsahu |
U třídy F je potřeba opatrnost. Není dobré automaticky tvrdit, že jde vždy o „nezkoušený výrobek“. V dokumentaci se může objevit i označení NPD, tedy vlastnost není deklarována. Proto je nutné číst deklaraci vlastností, klasifikační protokol a rozsah použití.
Stejně tak nelze srovnávat jen první písmeno. A2-s1,d0 a A2-s3,d2 nejsou prakticky stejný výsledek. Liší se kouřem a hořícími kapkami, což může být zásadní u únikových cest, podhledů, obkladů nebo vnitřních povrchů.
Co znamená s1, s2, s3 a d0, d1, d2?
Doplňkové značky nejsou kosmetika. Písmeno s popisuje kouř, písmeno d hořící kapky nebo částice. U požáru má kouř velký význam, protože zhoršuje viditelnost, komplikuje evakuaci a zvyšuje riziko pro osoby v objektu.
| Označení | Co popisuje | Jak ho číst |
|---|---|---|
| s1 | kouř | nízká tvorba kouře |
| s2 | kouř | střední tvorba kouře |
| s3 | kouř | vyšší tvorba kouře nebo nesplnění kritérií s1/s2 |
| d0 | hořící kapky a částice | bez hořících kapek nebo částic v podmínkách zkoušky |
| d1 | hořící kapky a částice | omezený výskyt hořících kapek nebo částic |
| d2 | hořící kapky a částice | vyšší výskyt nebo nesplnění kritérií d0/d1 |
Označení A1 se uvádí bez doplňků s a d. U tříd A2 až D se doplňky běžně objevují. U podlahových krytin se používá jiné označení s indexem fl, například Bfl-s1. U kabelů se používá samostatná klasifikace s indexem ca, například B2ca-s1,d1,a1.
| Označení | Jak ho chápat |
|---|---|
| A1 | nejvyšší třída reakce na oheň, bez doplňků pro kouř a kapky |
| A2-s1,d0 | velmi dobrá reakce na oheň, nízká tvorba kouře, bez hořících kapek |
| B-s2,d0 | dobrá reakce na oheň, ale vyšší kouřivost než s1 |
| C-s3,d1 | nižší třída, vyšší kouřivost a omezený výskyt hořících kapek |
| Bfl-s1 | klasifikace reakce na oheň pro podlahovou krytinu |
| B2ca-s1,d1,a1 | klasifikace reakce kabelu na oheň včetně kouře, kapek a acidity |
Při porovnání materiálů je proto nutné číst celé označení. Samotné „A2“ nebo „B“ často nestačí k rozhodnutí, zda výrobek odpovídá konkrétnímu použití.
Nehořlavý, samozhášivý, se sníženou hořlavostí
Obchodní popisy bývají kratší než požární dokumentace. Výrazy jako nehořlavý, samozhášivý nebo ohnivzdorný mohou pomoci v běžné komunikaci, ale pro návrh stavby nestačí. V projektu a při kontrole se pracuje s doloženou klasifikací a s podmínkami použití.
Pokud technický list uvádí jen marketingový popis bez jasné třídy podle ČSN EN 13501-1, je to málo. Je potřeba zjistit plné označení, dokument, zkoušený výrobek, podklad, tloušťku, způsob montáže a případná omezení.
| Popis v praxi | Co ověřit v dokumentaci |
|---|---|
| nehořlavý | zda je doložena třída A1 nebo A2 a pro jaké použití |
| samozhášivý | zda existuje platná klasifikace reakce na oheň, ne jen obecné tvrzení |
| málo kouřící | konkrétní doplněk s1, s2 nebo s3 |
| neodkapává | konkrétní doplněk d0, případně d1/d2 podle výsledku |
| požárně odolný | zda jde o reakci výrobku na oheň, nebo o požární odolnost celé konstrukce |
Jedno slovo v popisu produktu tedy nemá nahrazovat klasifikační protokol, prohlášení o vlastnostech ani požadavky požárně bezpečnostního řešení. U odpovědného výběru materiálu se vždy řeší, k čemu se deklarovaná vlastnost přesně vztahuje.
Reakce na oheň a požární odolnost nejsou totéž
Třída A1 nebo A2-s1,d0 neznamená automaticky EI 30, EI 60 ani REI 120. To je jeden z nejčastějších omylů při čtení technických listů.
Reakce na oheň hodnotí výrobek nebo konkrétní aplikaci výrobku při působení ohně. Říká, jak se zapojuje do rozvoje požáru, zda kouří a zda vznikají hořící kapky.
Požární odolnost hodnotí konstrukci nebo prvek stavby. Určuje, jak dlouho si při požáru zachová požadovanou funkci. Klasifikace požární odolnosti se uvádí například podle ČSN EN 13501-2.
| Označení | Co znamená |
|---|---|
| R | nosnost konstrukce při požáru |
| E | celistvost, tedy schopnost zabránit průniku plamenů a horkých plynů |
| I | tepelná izolace při požáru |
| REI 60 | nosná konstrukce po stanovenou dobu plní nosnost, celistvost a izolaci |
| EI 30 | nenosný prvek po stanovenou dobu plní celistvost a izolaci |
Deskový materiál může mít třídu A1 nebo A2-s1,d0. To ale neznamená, že příčka z tohoto materiálu má automaticky EI 60. Rozhoduje celý zkoušený a klasifikovaný systém: nosná konstrukce, počet vrstev, tloušťka, šrouby, spáry, izolace, podklad a montážní postup.
V požární bezpečnosti staveb se proto nehodnotí jen materiál. Hodnotí se konkrétní výrobek, jeho použití a často celý stavební systém.
Výrobek, skladba a druh konstrukční části DP1, DP2, DP3
V české požární praxi se kromě eurotříd často řeší také druhy konstrukčních částí DP1, DP2 a DP3. Nejde o totéž jako A1 nebo A2. Označení DP popisuje konstrukční část z hlediska jejího vlivu na intenzitu požáru podle norem požární bezpečnosti staveb, zejména ČSN 73 0810 a související řady ČSN 73 08xx.
To je důležité například u nosných a požárně dělicích konstrukcí, podhledů, stěn, střešních skladeb nebo větších systémových řešení. Materiál s dobrou třídou reakce na oheň může být součástí vhodné konstrukce, ale samotná třída výrobku ještě neurčuje druh celé konstrukční části.
Podobně se nedá automaticky přenést třída jednoho výrobku na celý systém. Izolace, deska, lepidlo, podklad, omítka, obklad nebo vzduchová mezera mohou společně vytvořit jiné chování než samotný výrobek v laboratorní klasifikaci.
Proto je nutné ověřit, zda dokumentace platí pro samotný výrobek, nebo pro konkrétní skladbu. U fasád, střech, podhledů, podlah, opláštění technologií a instalačních šachet je to zásadní rozdíl.
Podlahy, střechy a kabely mají vlastní značení
Ne všechny výrobky se zapisují stejným způsobem. Běžné stavební výrobky mají třídy A1 až F s případnými doplňky s a d. Podlahové krytiny používají index fl. Kabely používají index ca a mohou mít navíc doplňky pro kouř, kapky a kyselost plynů.
Střešní plášť vystavený vnějšímu požáru se posuzuje jinak než samostatná deska nebo izolace. Používá se klasifikace podle ČSN EN 13501-5, například BROOF(t1) nebo BROOF(t3), podle požadavků konkrétní situace a požárně bezpečnostního řešení.
| Typ výrobku nebo konstrukce | Příklad označení | Co znamená |
|---|---|---|
| běžný stavební výrobek | A2-s1,d0 | reakce na oheň, kouř, hořící kapky |
| podlahová krytina | Bfl-s1 | reakce na oheň pro podlahy |
| kabel | B2ca-s1,d1,a1 | reakce kabelu na oheň včetně doplňků |
| střešní plášť | BROOF(t3) | chování střešní skladby při vnějším působení požáru |
| konstrukční část | DP1, DP2, DP3 | vliv konstrukční části na intenzitu požáru |
Proto není správné porovnávat Bfl-s1 jako běžnou třídu B-s1,d0. Stejně tak kabel B2ca není totéž co deska nebo obklad třídy B. Každá skupina výrobků má vlastní způsob klasifikace a vlastní pravidla použití.
Fasády, podhledy a vnitřní obklady
Fasády dobře ukazují, proč samotná třída materiálu nestačí. Vnější stěna není jen izolant. Je to podklad, izolace, kotvení, lepidlo, výztužná vrstva, omítka, obklad, vzduchová mezera, detaily kolem oken a návaznosti na požární úseky.
Minerální izolace může mít velmi dobrou reakci na oheň, ale tím ještě není vyřešena celá požární bezpečnost fasády. U kontaktních i provětrávaných fasád rozhoduje systém, výška budovy, požární úseky, způsob kotvení, dutiny, požární pásy a požadavky projektu.
Podobné je to u podhledů a vnitřních obkladů. Deska nebo panel může mít vhodnou třídu reakce na oheň, ale po montáži na jiné podloží nebo s jinou povrchovou úpravou se může rozsah použití změnit. U chráněných únikových cest, schodišť, chodeb, technických místností a garáží se takové detaily nesmí přeskakovat.
Správná otázka tedy nezní jen „jakou třídu má materiál?“. Přesnější je: v jaké skladbě, na jakém podkladu a pro jaké použití byla tato třída doložena?
Jak číst technický list nebo prohlášení o vlastnostech?
Při výběru výrobku je potřeba najít plné označení třídy, ne jen obchodní popis. U běžného stavebního výrobku například A2-s1,d0. U podlah Bfl-s1. U kabelů B2ca-s1,d1,a1. U střech klasifikaci celé střešní skladby, pokud je požadována.
Dále je nutné ověřit, zda dokument platí pro konkrétní výrobek, tloušťku, variantu, podklad a způsob montáže. Jiná tloušťka, jiný povrch, jiná skladba nebo jiné lepidlo mohou znamenat jiný rozsah platnosti.
U formálního použití se nevyplatí spoléhat jen na katalog nebo e-shop. Rozhodující je prohlášení o vlastnostech, klasifikační protokol, technická dokumentace systému a požadavky uvedené v požárně bezpečnostním řešení stavby.
Pokud výrobce u určité vlastnosti uvádí NPD nebo vlastnost vůbec nedeklaruje, nelze ji v projektu tiše předpokládat. V takovém případě je potřeba vybrat jiný výrobek nebo si vyžádat odpovídající dokumentaci.
Kde vznikají nejčastější chyby?
Nejčastější chyba je záměna reakce na oheň za požární odolnost. Třída A1 nevytvoří automaticky stěnu REI 60. Požární odolnost se vztahuje ke konstrukci nebo systému, ne k samostatnému materiálu bez montážního kontextu.
Druhá chyba je čtení jen první části označení. Rozdíl mezi A2-s1,d0 a A2-s3,d2 může být v konkrétním použití zásadní. Kouř a hořící kapky nejsou dodatky pro tabulku. Mají přímý dopad na průběh požáru a evakuaci.
Třetí chyba je přenos třídy jednoho výrobku na celou skladbu. To je rizikové hlavně u fasád, střech, podhledů, podlah, instalačních šachet a technických obkladů. Změna podkladu, dutiny, lepidla, krycí vrstvy nebo kotvení může změnit chování celého řešení.
Čtvrtá chyba je slepá důvěra v obchodní slova. „Nehořlavý“ nebo „samozhášivý“ může být užitečný popis, ale bez plné klasifikace, rozsahu použití a dokumentace nejde o dostatečný podklad pro požární návrh stavby.
Jak postupovat při výběru materiálu?
Nejdřív je potřeba určit místo použití. Jiné požadavky mohou platit pro fasádu, jiné pro střechu, podlahu, únikovou cestu, garáž, technickou místnost, podhled nebo instalační šachtu.
Potom se kontroluje požárně bezpečnostní řešení stavby, požadavky příslušných norem ČSN 73 08xx, vyhláška č. 23/2008 Sb. a dokumentace výrobce. Teprve potom má smysl porovnávat výrobky podle tříd reakce na oheň.
Na konci musí být jasné tři věci: jakou třídu má výrobek, pro jaké použití je tato třída doložena a zda odpovídá konkrétnímu místu ve stavbě. Bez toho je i velmi dobrá třída jen poloviční informace.
Shrnutí
Třídy palnosti materiálů se ve stavební dokumentaci správně řeší jako třídy reakce na oheň. Označení A1, A2, B, C, D, E a F ukazuje, jak se výrobek chová při působení ohně. Doplňky s1, s2, s3 a d0, d1, d2 popisují kouř a hořící kapky. U podlah, kabelů a střech se používají zvláštní indexy a klasifikace.
Reakce na oheň se nesmí zaměňovat s požární odolností ani s posouzením celé konstrukce. Při skutečném výběru materiálu je nutné ověřit plné označení, dokumentaci, podklad, skladbu, montáž a požadavky konkrétního místa ve stavbě. Samotné slovo „nehořlavý“ nestačí.
