V technickém listu střídače, bateriového úložiště nebo v dokumentaci výrobny se objeví ČSN EN 50549. Na první pohled to vypadá jednoduše: zařízení splňuje normu, takže půjde připojit k síti. Jenže při připojení výrobny rozhoduje víc věcí najednou: RfG NC, Pravidla provozování distribučních soustav, požadavky konkrétního provozovatele distribuční soustavy, nastavení ochran, typ výrobního modulu i skutečný rozsah certifikace.
ČSN EN 50549 je důležitá technická norma pro výrobny pracující paralelně s distribuční sítí. Sama o sobě ale nenahrazuje připojovací řízení. Nestačí tedy jen věta v katalogu, že střídač normu splňuje. Je potřeba vědět, které části normy se dokument týká, pro jaký model zařízení platí a zda odpovídá požadavkům PDS pro konkrétní místo připojení.
Čeho se ČSN EN 50549 týká?
ČSN EN 50549 se používá u výroben elektřiny připojených paralelně k distribuční síti. Nejčastěji se s ní setká instalatér nebo projektant u fotovoltaických střídačů, ale rozsah je širší. Může se týkat také bateriových úložišť se střídačem, kogeneračních jednotek, průmyslových zdrojů, agregátů nebo větších výroben připojených do sítě nn nebo VN.
Nejde jen o to, zda zařízení umí dodat výkon. Důležité je, jak se chová při změnách napětí a frekvence, jak pracují ochrany, kdy se zdroj odpojí, jak se znovu připojí a zda může zhoršit kvalitu elektřiny v síti. U větších výroben se navíc řeší regulace výkonu, jalový výkon, komunikace, schopnost provozu při poruchách a podmínky uvedené ve smlouvě nebo stanovisku k připojení.
Kterou část normy ČSN EN 50549 je potřeba řešit?
Obecné označení ČSN EN 50549 je pro připojovací dokumentaci málo přesné. Rozhoduje úroveň napětí, typ výrobny a to, zda se řeší samotné požadavky na výrobnu, nebo zkoušky shody.
| Část normy | Čeho se týká | Typické použití |
|---|---|---|
| ČSN EN 50549-1 | připojení k distribuční síti nízkého napětí | menší FVE, střídače pro nn, malé výrobny do typu B včetně |
| ČSN EN 50549-2 | připojení k distribuční síti středního napětí | větší FVE, průmyslové zdroje, výrobny připojené přes VN |
| ČSN EN 50549-10 | zkoušky pro posouzení shody | testování výroben a rozhraní vůči síti |
U běžné malé fotovoltaiky na nízkém napětí se obvykle řeší ČSN EN 50549-1. U výroben připojených přes VN se posuzuje ČSN EN 50549-2. ČSN EN 50549-10 není další „napěťová“ část, ale část pro zkoušky a ověřování shody.
Proto je potřeba číst certifikát přesně. Nestačí vidět značku výrobce a obecnou zmínku EN 50549. Dokument musí sedět na konkrétní typ zařízení, verzi, firmware, rozsah zkoušek a požadovanou část normy.
Jak souvisí ČSN EN 50549, RfG NC a PPDS?
RfG NC je evropský síťový kodex pro požadavky na připojení výroben k elektrizační soustavě. V praxi se k němu přidávají národní pravidla a technické požadavky provozovatelů sítí. Pro distribuční sítě jsou zásadní hlavně Pravidla provozování distribučních soustav, zkráceně PPDS, a jejich přílohy pro paralelní provoz výroben a akumulačních zařízení.
ČSN EN 50549 pomáhá popsat technické vlastnosti výrobny nebo zařízení. Připojení ale posuzuje PDS podle celého souboru požadavků. Sleduje typ výrobního modulu, úroveň napětí, schválenou dokumentaci, ochrany, nastavení, certifikáty, případné akumulační zařízení a podmínky konkrétního připojení.
| Dokument nebo požadavek | Co znamená v praxi |
|---|---|
| ČSN EN 50549 | technické požadavky na výrobny pracující paralelně s distribuční sítí |
| RfG NC | evropský rámec požadavků na připojení výrobních modulů |
| PPDS | pravidla pro provoz distribučních soustav a připojování uživatelů k síti |
| Požadavky PDS | konkrétní postupy a dokumenty podle provozovatele distribuční soustavy |
| Nastavení ochran a funkcí | parametry zařízení podle sítě, typu výrobny a požadavků připojení |
| Podmínky připojení | požadavky pro konkrétní výrobnu a konkrétní místo připojení |
To je časté místo nedorozumění. Certifikát podle ČSN EN 50549 může být nutnou částí dokumentace, ale neznamená automatické schválení připojení. Pokud nesedí typ zařízení, nastavení, firmware nebo způsob zapojení, může PDS požadovat doplnění nebo opravu dokumentace.
Co znamená certifikát ČSN EN 50549 u střídače?
Certifikát se nevztahuje obecně na značku. Vztahuje se na konkrétní zařízení, konkrétní typovou řadu, výkonový rozsah, verzi hardwaru nebo firmwaru a přesně uvedený rozsah zkoušek. U střídačů to není drobný detail.
Na trhu se běžně vyskytují různé výkonové varianty jedné řady, různé verze firmwaru, různé síťové profily a odlišná nastavení pro jednotlivé země. Pro investora to může vypadat jako stejný střídač. Pro připojovací dokumentaci to stejné být nemusí.
Před nákupem nebo podáním žádosti je proto vhodné zkontrolovat hlavně přesný model, firmware, část normy, rozsah certifikace, nastavení pro síť, prohlášení o souladu s RfG a požadavky konkrétního PDS. U větších výroben se přidává ověření rozhraní, ochran, regulace výkonu, komunikace a provozního režimu zdroje.
Kde vznikají problémy u FVE, baterií a větších zdrojů?
U malé fotovoltaiky na nízkém napětí bývá postup jednodušší, ale ani tam nejde jen o formulář. Střídač pracuje paralelně se sítí, proto musí mít správnou dokumentaci, nastavení a ochrany. Provozovatel sítě posuzuje, zda instalace odpovídá pravidlům pro dané odběrné místo.
U větších fotovoltaik, průmyslových zdrojů a výroben na VN už nestačí věta „zařízení má certifikát“. Posuzuje se celý systém: výrobní modul, ochrany, regulace činného a jalového výkonu, schopnost reakce na síťové odchylky, komunikace, nastavení a podmínky připojení.
Bateriové úložiště není jen pasivní baterie za elektroměrem. Pokud je připojené přes střídač a může ovlivnit tok energie v místě připojení, musí být posouzené podle svého skutečného režimu práce. Rozhoduje výkon nabíjení a vybíjení, omezení přetoků, řízení, vazba na FVE a to, zda je úložiště součástí výrobny.
Podobně opatrně je potřeba postupovat při modernizaci. Výměna střídače, změna výkonu, doplnění baterie nebo úprava ochran nemusí být jen běžná servisní výměna. Může změnit chování výrobny vůči síti a vyvolat potřebu nové kontroly dokumentace.
Co zkontrolovat před nákupem zařízení nebo podáním žádosti?
Nejdřív je potřeba určit, zda se zdroj připojuje do sítě nn, nebo VN. Od toho se odvíjí použitá část normy, rozsah dokumentace a požadavky PDS. Dále je nutné znát typ výrobního modulu, výkon instalace, způsob provozu a případnou vazbu na bateriové úložiště.
Potom přichází samotné zařízení. U střídače, kogenerační jednotky nebo jiného zdroje je potřeba ověřit přesný typ, certifikát, firmware, síťový profil, nastavení ochran a rozsah souladu s RfG a PPDS. U baterií je navíc nutné popsat, zda zařízení umožňuje dodávku do sítě, omezuje přetoky, nebo pracuje jen uvnitř instalace.
Nejhorší postup je koupit zařízení jen proto, že v katalogu stojí EN 50549. Správná otázka zní jinak: odpovídá tento konkrétní model, v této verzi a s tímto nastavením požadavkům pro moje místo připojení?
Shrnutí
ČSN EN 50549 je důležitá norma pro výrobny připojené paralelně k distribuční síti, ale sama nevyřeší celé připojení. Vedle ní je potřeba sledovat RfG NC, PPDS, požadavky konkrétního provozovatele distribuční soustavy, typ výrobního modulu, nastavení ochran, firmware a podmínky připojení. U střídače, FVE, bateriového úložiště nebo průmyslového zdroje proto nerozhoduje jen obecná zmínka o normě, ale úplná a správně přiřazená dokumentace.
